NÁZEV Řádu a jeho původ

Plný název Řádu Paulínů zní: Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (Ordo Sencti Pauli Primi Eremitae). Tento název si vzali od jména sv. Pavla, poustevníka z Téb, který žil v jižním Egyptě v letech 228-341 a kterého Církev slavnostně uznala za prvního poustevníka v době svatořečení, které se konalo v roce 491 v Římě, za pontifikátu papeže Gelazého I.

První se o živote sv. Pavla zmínil jeho učeň – sv. Anton Opat, mnohem víc známý od svého Mistra. Zapsal je později sv. Jeroným doktor Církve. Sv. Pavel se ocitl na poušti, kde utekl před pronásledováním císaře Deciuše. Vedl tam život na modlitbě a askeze a pokáním přežil v jednotě s  Bohem přes 100 let. Po smrti Pavla byl založený na vrchu Sinaj klášter, který existuje dodnes. Řeholníci se tam pořád řídí principy, kterými se řídil sv. Pavel První Poustevník. Poustovnícké hnutí se široce rozvinulo v Evropě teprve v XIII století.

ZÁRYS z Děvín Řádu

Řád Paulínů vznikl na území Uherska. Bartoloměj, biskup Pecs - benediktin z opatství Cluny – chtěl založit klášter Poustevníkův, který by byl opravdivou oázou modlitby a pokání. V letech 1215 i 1225 na vrchu Patacs byl postavený takto klášter – poustevna sv. Jakuba. Biskup Bartoloměj dal Poustevníkům vlastní reguli. Za otce a zakladatele Paulínského Řádu se uznává blahoslavený Euzéb z Ostřihomě. Ten pod vlivem zjevení ( četných malých plamenů, které se spojili do jednoho velkého plamene) spolu s prvními svými žáky – Štefanem a Benediktem založil na hoře Pilis klášter Sv. Kříže, kde hned vedli život podle vzoru sv. Pavla Prvého Poustevníka a zároveň prohlubovali úctu k Panně Marii. V 1250 r. se oba kláštery spojili pod vedením bl. Euzébia. V 1262 r. za podporou sv. Tomáše Akvinského, získal požehnaní pro Řád od papeže Urbana IV. . Teprve v 1308 r. papež Klement V. potvrdil pro Řád reguli sv. Augustina a o rok později prvé konstituce Řádu.

Z Uherska se Řád Paulínů rozšířil na území Chorvatska, kde bylo založených kolem 50 klášterů, v Remetském klášteře vybudovali a zřídili první z řádů mariánského poutního místa. V Charvátsku po prvé začali používat paulínský misál a breviář. Paulíni vedli vlastní školy a také univerzitu. Z Paulínů vyrostli i biskupi, dokonce i 1 kardinál- mučenník.

Do Polska Paulíny pozval v roku 1382 slezský kníže Vladislav Opolczyk, který jim svěřil Zázračný Obraz přivezený z Ruska a vybudoval pro ně první klášter v Polsku na Jasné Hoře v Čenstochové.

Největší vývoj Řád Paulínů získal v XVI. století, kdy za hranicemi Evropy a nejenom - až v Palestině a Egyptě v 8 provinciích existovalo 300 klášterů. Porážka Uherských vojsk pod Moháčem v r. 1526 přinesla Řádu velké škody. Turci zničili desítky klášterů, spálili archivy a knihovny, řeholníci zahynuli mučednickou smrtí. Zbytek dodala reformace.

Obnovení Řádu bylo spojené se změnou jeho charakteru z poustevnicko-kontemplativního na kontemplativno-apoštolský. Polská provincie s hlavním poutním místem na Jasné Hoře se stala jedním z nejsilnějších center paulínského života. K nejvýznamnějším členům provincie patří O. Augustyn Kordecki a O. Stanislav Oporowski - kandidát k blahořečení.

KULT Matky Boží

Zvláštním znamením paulínské spirituality je od počátku Řádu rozvoj a šíření kultu Panny Marie.

"Nejsvětější Panna Maria, Královna Poustevníkův – dle konstituce Řádu - je Matkou a zvláštní ochránkyě Řádu. Poukazovali na to naši Otcové už od nejstarších dob až po poslední Generální kapitulu (setkání paulínů z celého světa), na které Jí změřili celou paulínskou komunitu a zároveň dali Ji nejvyšší vládu v Řádu. Proto poukazují Pannu Marii v tajemství Krista a Církvi, povzbuzují k následováni Jejího života a vybízejí k úctě - je zvláštním znamením paulínské spirituality. Podobně také naše pastorace, měla by mít mariánský charakter, zvlášť v sanktuáriích, které jsou svěřené paulínskému řádu, kde na prvním místě je Jasná Hora v Čenstochové v Polsku".

PAULÍNI dnes ...

Vlastností Řádu Paulínů je kontemplace Boha o samotě, snaha o společnou liturgickou modlitbu a realizaci ducha pokání, rozšiřování kultu Bohorodičky, pastorace ve službě Církvi a bližním, to znamená horlivé hlasaní Božího Slova, služba svátosti a zvlášť svatosti smíření.

Jasná Hora ... je největším neuralgickým bodem pastorace na celé polské zemi, zvlášť máme zde na mysli službu svatosti smířeni. Jan Pavel II

Jiným charakteristickým prvkem paulínské služby je organizace peších poutí na mariánská poutní místa.

Dnes v Polsku mimo Jasné Hory, kde sídíi Generální představenstvo Řádu, jsou paulínské kláštery: Wrocław, Kraków - na Skałce, Warszawa, Leśniów, Leśna Podlaska, Wieruszów, Włodawa, Brdów, Toruń, Oporów u Kutna, Biechowo, Pauliny-Mochów, Wielgomłyny, Łęczeszyce a na Bachledówce nedaleko Zakopanego.

Kláštery mimo Polsko v: Maďarsku, Charvatsku, Ukrajině, Bělorusku, České republice, Slovensku, Německu, Belgii, Itálii, USA, Austrálii, Kameruně a JAR. V asi 50 klášterech žije zhruba 500 paulínských otců a bratrů.

JAK se stát paulínem?

Když cítíš ve svém srdci Boží hlas a chceš na něj kladně odpovědět, můžeš získat víc podrobných informací na této adrese:

Duszpasterz Powołań
ul. Kordeckiego 2, Jasna Góra,
42-225 Częstochowa 25

powolania@paulini.pl

Kandidatura (postulát) je prvou etapou paulínské formace. Trvá půl roku, v průběhu této doby kandidát do Řádu žije v klášteře a verifikuje své povolaní.
Noviciát je druhou etapou. Novicem může být kandidát, který ukončil 17 let. Noviciát je školou řeholního života a zkouškou povolaní. Trvá jeden rok pro kandidáty ke kněžství, dva roky pro ty, kteří se rozhodli pro život v komunitě, jako řeholní bratři. Noviciát je v paulinském klášteře v Žarkach, to u sanktuária Matky Boží Lešňovské - Patronky Rodin:

Nowicjat Paulinów
ul. Leśniowska 99
PL 42-310 Żarki
 

Seminář, formace pro ty, kteří se rozhodli pro kněžskou službu trvá 6 let. Kněžský seminář Řádu Paulínů se nachází v Krakově na Skałce:

WSD OO. Paulinów
ul. Skałeczna 16
PL 31-065 Kraków

www.wsdpaulini.neostrada.pl